Další sešup (Týden 7)

Ani minulý týden nepřinesl na trhy uklidnění. Akciové indexy nadále silně krvácely a v pátek se týdenní propad (ve svém nejhlubším bodě) pohyboval už kolem téměř deseti procent. Přesto ale nemám dojem, že by se již jednalo o zlomení dlouhodobého růstového trendu a příchod investory nenáviděného medvědího trhu.

Předně to, co se stalo v uplynulých dvou týdnech na světových burzách, neodpovídá pravidelně ohlašovaným fundamentům. Ty jsou skutečně dobré a silná čísla svědčí o prozatímní dobré kondici globální ekonomiky. Recese se zdá v nedohlednu a bez recese není ani medvědího trhu.

Desetiprocentní propad, kterého jsme v posledních dvou týdnech svědky, není z hlediska historie nic neobvyklého. Evidentně končí inkubátor, v němž jsme se několik let nacházeli. Akciové trhy v něm byly nejméně kolísavé v historii a tomu také odpovídaly i hodnoty indexu VIX. Na trhu vládnul bohorovný klid a našli se i takoví, kteří měli dojem, že akcie již nikdy kolísat nebudou. Přinejmenším ne v té míře, jako jsme byli dříve zvyklí.

Desetiprocentní korekci jsme zažili i v roce 1996 a také o dva roky později v roce 1998. A přesto do prasknutí internetové bubliny zbývaly ještě čtyři, respektive dva mimořádně silné roky. Současné dění tedy nutně není oním očekávaným Armageddonem, s nímž se v posledních dnech na stránkách finančních médií doslova roztrhnul pytel.

Neklidné akciové indexy přenášejí mimořádnou volatilitu také na ostatní trhy. Stačí se podívat na výsledky jednotlivých komodit. Ztráty blížící se deseti procentům utrpěla ropa i zemní plyn. Svoji tradiční roli prozatím nesehrálo ani zlato, jehož hodnota klesla v uplynulém týdnu o víc než jeden a půl procenta.

Nepřekvapilo by mě, kdyby neklid na akciových trzích ještě nějakou dobu přetrval. Nicméně z pravidelného COT reportu je zřejmé, že z opravdu velkých subjektů na trhu (primary dealers =velké US a non US banky) se ze silných prodejců stávají opět kupci. Což je zcela jistě pozitivní informace.