Máme se bát další globální finanční krize?

Média se chytila příležitosti a začala nejen investory okamžitě strašit a situaci přirovnávat k finanční krizi, které jsme byli svědky v roce 2008, a která započala krachem bank Bear Stearns a Lehman Brothers. Máme se tedy bát dalšího prudkého propadu?

Nejspíš k tomu nejsou žádné důvody. Proč?

1. Předně nelze srovnávat velikostí Lehman Brothers a Silicon Valley Bank. Jedná se o jak do velikosti, tak do důležitosti o naprosto jiné ústavy. Silicon Valley Bank je sice dvanáctou největší, nicméně stále patří do kategorie středně velkých bank.   
2. Rozdílné jsou také příčiny, z nichž ke krachu finančních ústavů došlo. Za finanční krizí z roku 2008 stála nekvalitní úvěrová portfolia bank, v nichž rychle rostl podíl nesplácených úvěrů. A nejednalo se tehdy pouze o několik bank, nýbrž problém byl systémový. Pro srovnání: aktuální procento nesplácených úvěrů v amerických bankách je pod hodnotou 1,2 procenta. Před pádem Lehman Brothers se toto číslo pohybovala okolo tří a třičtvrtě procenta. Situace je tedy diametrálně jiná. Hlavní příčinou krachu Silicon Valley Bank bylo něco jiného a sice složení aktiv banky. Konkrétně nezvykle vysoký podíl nakoupených dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti přesahující celostátní průměrnou hodnotu více jak tři a půlkrát. Vlivem rychlého růstu úrokových sazeb klesala rychle také hodnota těchto dluhopisů. Přestože dluhopisy tvořily téměř devadesát procent aktiv banky, management se v loňském roce rozhodl nezajišťovat hodnotu těchto dluhopisů pomocí swapů a ušetřit tak na nákladech. Spoléhal na to, že dluhopisy bude držet v účetní položce „aktiv držených do doby splatnosti“, když v takovém případě se dluhopisy účtují v nominální hodnotě a jejich hodnota tak nepodléhá tržním fluktuacím. Problém nastal v situaci, kdy se část klientů banky rozhodla použít své prostředky v bance k financování vlastní činnosti a své prostředky z banky vybrat. K uspokojení požadavků klientů musela banka prodávat část svých dluhopisů za tržní ceny a tím je vyjmout z „chráněné položky“ aktiv držených do splatnosti. Rozdíl mezi aktivy a pasivy banky nabyl neřešitelných rozměrů.  Jedná se tedy spíše o unikátní, jedinečnou událost vztahující se jen k určitému typu bank, zapříčiněnou chybným rozhodnutím managementu ohledně zajištění svého portfolia.  Nikoli o obecný problém nějaké větší skupiny významných bank.
3. Zatímco v roce 2008 federální úřady se zásahem otálely, v případě Silicon Valley Bank jednaly prakticky okamžitě a účinně.  

Vzhledem k výše uvedenému je tedy nepravděpodobné, že by se problémy určité skupiny menších bank ve Spojených státech přelily na další kontinenty a konkrétně k nám do Evropy. Evropské banky existují v úplně jiném regulačním prostředí a jsou pravidelně podrobované zátěžovým testům. Třeba zrovna Silicon Valley Bank do skupiny amerických bank podléhající zátěžovým testům nepatřila. Důvody k velké panice na trhu díky pádu Silicon Valley Bank tak pravděpodobně nejsou.

Václav Pech, člen investičního výboru Broker Trustu