Michal Valentík: „Češi velmi často podléhají módním investičním trendům“

Redaktorka Investičního magazínu vyzpovídala Michala Valentíka, investičního ředitele Broker Trustu. Kompletní rozhovor si můžete přečíst na blogu.

Poradenské a investiční společnosti nemají u veřejnosti právě nejlepší pověst. Nepřispělo k ní v nedávné minulosti několik skandálů velkých společností. Čím se právě vám daří přesvědčit a získávat nové klienty?

Musím Vám dát za pravdu, že image finančního poradenství jako oboru není nejlepší. Přitom, pokud se dělá správně, jde o náročnou a velmi potřebnou službu. V minulosti si finanční poradce mohl říkat téměř kdokoliv. Ta doba je ale pryč. Dnes máme (nejen) v oblasti investic jasně dané mantinely, finanční zprostředkovatel musí složit zkoušku a prokázat ČNB své znalosti, jako profesionál je za své rady klientům zodpovědný.

Pokud jde o Broker Trust a naše investiční zázemí, které poskytujeme finančním poradcům, máme zde 3 investiční analytiky, kteří vytváří vlastní poradenské nástroje, komentáře dění na trhu, provádí konzultace s poradci. Poskytujeme řadu školení. Vybíráme si, jaké produkty zařadíme do portfolia. V minulosti jsme i ukázali na produkty, které neměly naší důvěru. Nemáme žádné zázračné recepty, jde o dlouhodobou a konzistentní práci, poctivý přístup, tak jak by mělo být přistupováno k investicím.

Velkým nešvarem u investičních společností jsou tzv. skryté a transakční poplatky, kdy klient často zaplatí za mnohem víc, než se vůbec má šanci dozvědět. Nelze si nevzpomenout na slova dnes už kultovního Matthew McConaugheyho ve filmu Vlk z Wallstreetu: „Fuck the clients. Your only responsibility is to put meat on the table.“ Jak má klient vědět, že vám jde skutečně o jeho profit?

Vím, na co narážíte, ale je férové říct, že uvedená praktika rozhodně není standardem trhu a různé obskurní produkty zkrátka nenabízíme. A pokud jde o fondy fondů zavedených investičních společností, kde bychom se o tom mohli také bavit, tam si nemyslím, že dochází k nějakému zneužívání. Máme u nich zpravidla k dispozici i dostatečnou historii, abychom mohli posoudit reálnou výkonnost. Klient se zkrátka musí řídit zdravým rozumem a neskočit na vějičku nereálných výnosů neseriózních produktů. Měl by se také vždy zajímat o nákladový ukazatel TER, který najde v klíčových informacích pro investory. V neposlední řadě spolupracovat s prověřeným finančním poradcem, který má jeho důvěru.

Pojďme teď k českému trhu obecně. Jak investuje český drobný investor ve srovnání s tím západoevropským. Myslíte si, že existuje mezi českou veřejností dostatečné povědomí o investičních nástrojích, produktech a strategiích? Jak jsme na tom s finanční gramotností a jak se tato situace mění v čase?

Český trh ještě není oproti tomu západoevropskému plně saturován. Češi obecně investují méně, domácnosti mají extrémní podíl úspor ve vkladových bankovních produktech. Je to dáno i historicky, kupní síla je nižší, to se ale pomalu mění. Stále více si uvědomujeme smysl dlouhodobého investování, že je potřeba si vytvářet rezervy pro období, kdy budu méně ekonomicky aktivní a že spoření nebo jiné druhy konzervativních produktů nejsou pro tento účel optimální.

S finanční gramotností jste udeřila hřebíček na hlavičku. Mám velmi dobré srovnání s Německem, kde jsem žil. Trh pro drobné investory je více rozvinutý, máme co dohánět. Češi velmi často podléhají „módním investičním“ trendům (kde vyšší zhodnocení, tam plášť), což je velmi slabě řečeno neoptimální stav, protože v případě drobné turbulence (nerealizované ztráty) mnoho Čechů opět „módní plášť“ odloží a vrátí se ke „starému dobrému běžnému účtu“.

Co byste doporučil začínajícímu investorovi, jak by se měl vzdělávat? Na trhu je spousta publikací, nepřeberné množství serverů, webinářů, až se v tom člověk ztrácí. Čím byste začal Vy a jak byste si svou „vzdělávací“ strategii naplánoval?

Šedá je teorie a zelený je strom života, tudíž nejlepší učitel je samotný trh. Poučky hovoří jasně, čím kratší investiční horizont a menší tolerance k riziku, tím by měl investor volit konzervativnější investice. V praxi jsem ale viděl mnoho na papíře dynamických investorů, kteří následně neustáli mnohem menší propady, než na jaké byli připraveni při vyplňování investičního dotazníku.

Dlouhodobý dynamický investor by měl sledovat důležité akciové turbulence na trhu a z nich se učit. Stačí se podívat do blízké historie, kdy v roce 2008/09 proběhla finanční krize. Jako vždy platilo nesázet na jednu kartu, diverzifikovat portfolio a především dodržet investiční horizont. Dnes již vidíme, že například dluhopisové fondy se byly schopny z finanční krize do jednoho roku vzpamatovat, globální akciové trhy pak v řádu několika let.

Úspory českých domácností jsou na rekordní výši, navíc ekonomika dále roste a s ní i platy. Lze proto očekávat, že se tato situace v dohledné době nezmění. Po delší době navíc roste inflace, což zřejmě donutí lidi více přemýšlet o finančních produktech a investování. Čekáte žně?

Žně v pravém slova smyslu neočekáváme, spíše postupný růst investic na celkové produkci. Investice budou jednou z klíčových komponent finančních rezerv občanů, já to vnímám jako posun k normálu vyspělých ekonomik, současná makroekonomická situace k tomu samozřejmě přispívá. Nezapomínejme však, že klíčem k úspěchu je spokojený klient. To je alfa a omega jakýkoliv „žní“ a změnit myšlení lidí přeci jen nejde ze dne na den. Vezměte si, že žijeme v zemi, kde lidé ročně utratí násobně více za hazard než za investice do podílových fondů.

Co byste poradil začátečníkům, kteří se ve světě investic příliš nevyznají, do čeho mají investovat? Jak snížit co nejvíce riziko toho, že nenalétnou a nepřijdou o všechny své investice?

Nejdůležitější je „nepřepálit“ start. Investiční příležitosti tady byly, jsou a budou. Proto není nutné podléhat různým na oko „výhodným“ nabídkám a doporučením. Začátečník by měl začít od konzervativních investic a pomalu se s investicemi seznamovat a případně přestupovat na více dynamické varianty s tím, jak roste jeho povědomí o rizikovosti různých investic. Důležité je volit trhem prověřené produkty a takové společnosti, které mají dlouhodobou (deset a více let) historii a patří k lídrům ve svém oboru. Nabídky zaručující nadstandardní výnos a k tomu téměř bez rizika jsou sice lákavé, ale v drtivé většině končí katastrofou.

Která z oblastí investic je Vám nejbližší?

Jednoznačně akciové trhy. Zastávám názor dlouhodobého hodnotového investování, kdy studuji účetní výkazy jednotlivých společností (a to až deset let zpětně). Na základě této důkladné fundamentální analýzy jsem schopný určit, zda je určitá firma vůči tržní ceně podhodnocená, či nikoliv. Poté v součinnosti s technickou analýzou a sentimentem na trzích určuji strategii budování pozice v každé jednotlivé akcii.

Na kterou událost letošního roku se nejvíce těšíte a proč?

Upřímně řečeno se netěším na žádnou. Jsem vůči veškerým událostem netečný a snažím se na trhu hledat dlouhodobou hodnotu. Dále se snažím být maximálně emociálně nezávislý a očekávané události spíše beru jako možné riziko, tudíž se na žádnou netěším. Očekávané události jsou příležitostí pro spekulanty, kteří otevírají krátkodobé pozice s cílem spekulovat na krátkodobý výkyv po zveřejnění. Pro dlouhodobého investora jsou irelevantní.

Jak vidíte nástup Donalda Trumpa do prezidentské pozice? Myslíte, že budou jeho kroky letos hodně ovlivňovat investiční trhy?

Nástup nového prezidenta byl neočekávaný a rázný. Prvotní reakcí akciového trhu byl pokles, ale následně okamžitý růst (tady vidíte irelevantnost krátkodobých spekulací), který trvá dodnes. Je to reakce na očekávání, že Trump přijde s daňovou reformou, deregulací a vládními výdaji do infrastruktury. Takže jeho kroky budou trhy ovlivňovat. V případě, že nesplní očekávání, a to především v oblasti daní a deregulace, tak budeme svědky korekce.

Jaký máte názor na intervence ČNB? Byly podle Vás opravdu zapotřebí?

Jakýkoliv zásah autority do tržního hospodářství je z definice negativní (alespoň podle rakouské ekonomické školy, jejíž jsem zastáncem). Centrální bankéři se snaží suplovat trh a to prostě není možné. Svými zásahy vytváří na trhu deformace, které v celkovém dlouhodobém horizontu hospodářství škodí.

Zdroj: Investiční magazín