Optický klam na burze. Vše není tak zelené, jak se zdá

Pohled
na graf vyjadřující hodnotu indexů říká, že je vše v nejlepším pořádku a že
jsme zpátky ve šťastných časech. Technologický index NASDAQ je na svých
historických maximech. Index S&P 500, sdružující pětistovku nejsilnějších
amerických firem, má nejvyšší hodnoty na dohled. Mohlo by se zdát, že vše
skvěle šlape. Někdo by si dokonce mohl vyčítat, že nestihl do tohoto akciového
pelotonu nastoupit, když byly akciové kurzy v dubnu o desítky procent níže.

Při
bližším pohledu zjistíme, že 90 ze 100 firem z technologického NASDAQ
spoluvytváří i index S&P 500. A jsou to právě tyto technologické firmy,
které svým prudkým růstem táhnou nahoru celý index. Jen šest technologických
gigantů – Apple, Alphabet (Google), Facebook, Netflix, Microsoft a Amazon – má
společně na vývoj indexu vliv přibližně z jedné pětiny. Právě tyto firmy v době
covidové nezřízeně rostou a cena více jak poloviny z nich si za poslední rok
připsala zisky přesahující 50 procent. Rekordman je Apple, kde je to skoro 90
procent.

Je to jako kdyby se od cyklistického peletonu urvala skupinka extrémně rychlých závodníků a televizní komentátoři podle jejich výkonu hodnotili, jak skvěle je celý závod rozjetý. Když ale máme uvnitř indexu takové tahouny s obrovskou váhou, musí tam být i takoví, kterým se příliš nedaří.

Důkazem
je i tento graf (tmavé pole), který znázorňuje index S&P 500, kdyby každá z
pětistovky firem měla v indexu stejnou váhu. Takový index se ke svým maximálním
hodnotám z února prozatím ani moc neblíží. Černá čára pak ukazuje „normální,
nevyvážený index“. Zde se ovšem k historickým výšinám už blížíme.

A ještě výmluvnější obrázek nabízí pohled na výkonost jednotlivých akcií. Ten už tak veselý a optimistický není.

Výkonnost
akcií z indexu S&P500 za posledních šest měsíců ukazuje, že většina titulů
se na opětovném příchodu lepších časů nepodílí. Spíše naopak. Jsou zde sektory
počítající silné ztráty. Například bankovní sektor vlevo dole. Wells Fargo je o
skoro 50 % níže a cca třicet procent odepsaly také statní banky jako JP Morgan,
Bank of America a CitiGroup. Třiceti- až čtyřicetiprocentní ztráty jsou normou
mezi menšími regionálními bankami. Zle je také v sektoru energií a ve
spotřebitelském sektoru. Dvojciferným ztrátám čelí dřívější vlajkové lodi jako
Coca-Cola nebo tabákoví giganti Altria a Philip Morris. Těžce zkoušený je
průmyslový sektor se ztrátovými giganty typu General Electric, MMM či
Honeywell. O akciích přímo postižených pandemií, jako jsou aerolinky a cestovní
ruch ani nemluvím.

Zákazy tvrdě postihnou firemní ziskovost

Počty nakažených nemocí covid-19, zejména na americkém kontinentu, strmě rostou a někteří z guvernérů uvažují o opětovném postupném zavírání ekonomik, což je pro korporátní sféru extrémně nepříjemné. Opětovné zmrazení ekonomiky by tvrdě postihlo i ziskovost firem.


nyní ukazují data, že o práci přišlo přibližně 20 milionů Američanů, většinou z
nejméně placených pozic. To přirozeně musí být v budoucnu znát na poptávce po
zboží a službách. Sto tisíc malých firem ukončilo činnost a téměř třetina
Američanů nezaplatila v červenci platby spojené s jejich nemovitostmi –
alarmující čísla.

Proč
tedy u všech všudy rosteme?! Investoři podle mého názoru předpokládají, že se
krize spojená s pandemií protáhne a zvýší tím zisky právě takových firem, které
mohou relativně nerušeně fungovat i v době pokračující nejistoty. A jsem opět
zpátky přesně u Amazonů, Googlů, Zoomů a jim podobných.

Naopak
investoři zcela zanevřeli na takové firmy, které mohou na negativním vývoji
tratit, jako jsou banky, pojišťovny, energetické firmy a společnosti ze
spotřebitelského sektoru. Pokud by věřili v brzké pominutí koronavirové krize,
pak by se přímo hrnuly do bankovních a celkově finančních akcií, které bývají v
takovém období lídry trhu. Jenže to se neděje.

Akcie ženou nahoru peníze FEDu i mašinérie Wall
Street

Samozřejmě,
že zásadní vliv na vývoj akciového trhu má také americká centrální banka FED,
která do ekonomiky pumpuje naprosto bezprecedentní množství peněz. A stranou
nestojí ani tradiční mašinerie Wall Street, která velí „nakupovat“ a slibuje
vysoké budoucí zisky. Trochu vadou na kráse je to, že samotné firmy jsou samy
velice opatrné při zveřejňování výhledu svých budoucích výsledků a nejčastější
slovo, které v této souvislosti používají, je „nepředvídatelné“.

Hledejte nepředražené akcie

Co má dělat investor? Má-li dlouhodobější časový horizont, měl by se dívat po takových akciích, které nejsou drahé, takových není málo. Naopak by se měl spíše vyhýbat „poslední módě“ – trendy akciím, jejichž jména a raketový růst se dnes a denně skloňují v médiích. Ty jsou nyní podle různých ukazatelů evidentně předražené. Obrázek níže ukazuje poměr předpokládaných zisků na akcii a jejich ceně. Červená barva znamená obrazně zdvižený prst, že je cena akcie momentálně příliš velká.

Pozornost
bych tak zaměřil právě do sektorů, o nichž již byla řeč, a kde nedá práci nají
levné firmy.  Draho není, možná
překvapivě, ani ve zdravotnickém sektoru. Vyhýbal bych se, nebo alespoň omezil
váhu indexových fondů, v nichž mají velkou váhu právě současní lídři s
mimořádně vysokými poměrovými ukazateli.

Nic
se pochopitelně nezkazí ani průběžnými pravidelnými investicemi do portfolia podílových
fondů, protože pak si člověk nemusí tolik lámat hlavu s tím, jestli je trh
zrovna na vrcholu nebo na dně, ale spoléhá na to, že dlouholetý horizont
investice vyváží její případné kolísání, jako se historicky vždycky stalo. A
neodpustím si na závěr ani jednu tradiční radu, nevsázejte vše na jednu kartu,
ale diverzifikujte, diverzifikujte a diverzifikujte…

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust