Zlatá horečka? V investicích je potřeba se žlutým kovem zachovat chladnou hlavu
Cena zlata letos vystřelila vysoko nad 2 000 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu), nedávno se zlato obchodovalo i nad 2 400 dolary, v přepočtu téměř za 55 tisíc korun. To byl historický rekord. Za růstem ceny stojí očekávání investorů, že v USA dojde ke snížení úrokových sazeb, a také slábnoucí dolar. Podstatnou roli hraje i značné napětí ve světě, které bobtná po napadení Ukrajiny Ruskem a vře to i na Blízkém Východě. To jsou podmínky, které zlatu jako tzv. bezpečnému přístavu v době podobných krizí vyhovují. Ne náhodou zaznamenala cena zlata jeden z vrcholů během koronavirové pandemie.
I zlato umí prověřit nervy investorů
Zlato se využívá jako uchovatel hodnoty tisíce let a pro řadu zejména konzervativních investorů a střadatelů se stalo symbolem jistoty. Že by bylo zlato ale nějakou konzervativní investicí, je spíše mýtus. Cena zlata dokáže předvést taky pořádně divokou jízdu a výkyvy v řádech desítek procent. Třeba mezi lety 2012 až 2015 se kurz zlata propadl o více jak 40 procent. Zkrátka, ani zlato neroste jen do nebe. To je první věc, se kterou je třeba počítat, a to obzvlášť v dnešní době, kdy je cena zlata blízko rekordních hodnot.
Z pohledu rozumného investování také nelze doporučit vložit všechny volné prostředky do zlata, stejně jako do čehokoliv jiného. Vždy záleží na konkrétní situaci klienta, ale zlato by mělo být zastoupeno v rozmezí 5 až 15 procent hodnoty portfolia.
Vyvážení akcií a dluhopisů
Zlato může účinně vyvažovat například akcie, dluhopisy a podílové fondy. Výhody takové diverzifikace se prokázaly právě při koronavirové pandemii, při panice v březnu 2020, kdy klesla smíšená portfolia složená z akcií, dluhopisů a zlata výrazně méně než pouze ta akciová.
Samostatnou kapitolou je forma zlata, do které investovat. Asi každému se jako první vybaví zlaté cihličky či slitky. Ty je možné koupit už od jednoho gramu, dokonce si je lze pořídit na několika místech i ve specializovaných automatech. Problém je, že investice do fyzického zlata ve formě slitků se hodně prodraží z důvodu prémie, kterou si prodejci účtují.
Malá gramáž, vysoký příplatek
Prémie je rozdíl mezi cenou zlata na trhu a cenou, za kterou se prodává a vykupuje. Nepříznivý kurz tak pro investora zpravidla platí při nákupu i výkupu. U slitků s nízkou gramáží nebo mincí bývá prémie velmi vysoká, až několik desítek procent. To znamená, že investor ztratí část své investice hned při nákupu a cena zlata by musela extrémně vyrůst, aby se mu transakce vyplatila. Vhodnější alternativou mohou být proto investice do větších slitků, které mají nižší prémii.
Ať už jsou to slitky, či mince, je třeba je kupovat pouze od certifikovaných a zavedených obchodníků, ideálně takových, kteří garantují i jejich výkup. Dobré je myslet na to, že fyzické zlato je třeba někde uložit, což může přinášet další náklady a bezpečnostní rizika.
Zlato nemusíte držet fyzicky
Moderní investiční svět přináší i alternativy k vlastnění fyzického zlata, jako jsou komoditní certifikáty nebo burzovně obchodované fondy ETF, které kopírují cenu zlata. Možné je investovat také do konkrétních akcií nebo fondů zaměřených na firmy, které zlato těží nebo zpracovávají. Tyto formy investic do zlata jsou široce dostupné, snadněji zpeněžitelné na burze a s výrazně nižšími poplatky než u fyzického zlata.
V případech některých akcií a fondů pak investoři obdrží i dividendy vyplácené společnostmi, které zlato těží nebo zpracovávají. To je výhoda, kterou se zlato jako aktivum pochlubit nemůže, protože samo o sobě žádný výnos nenese. Zda na zlatě vyděláte, závisí pouze na hodnotě jeho kurzu při nákupu a prodeji.
Zlato dává i po tisíciletích z investičního pohledu smysl a může být vhodnou součástí investičního portfolia. Vyplatí se ale poradit se s odborníky, v jakém množství a v jaké formě by mělo být zlato (nebo jiné drahé kovy jako stříbro nebo platina) v portfoliu zastoupeno.
Od zlatých cihliček jsme se už dnes posunuli na míle daleko a minimálně pro podstatnou část investorů se nabízejí dostupnější a výhodnější alternativy.
Martin Pleštil, ředitel úseku investic, Broker Trust